VEVEŘÁCKÁ KRONIKA KATEŘINY SOUKUPOVÉ"V nejlepších tradicích zvířecích knih Geralda Durrella zachycuje Kateřina Soukupová v knize Veveřácká kronika sedmileté každodenní pozorování divoké veverky Pinky, která se usídlila v těsné blízkosti samoty, kde autorka žije a pracuje. Intimní, zasvěcený a především čtivě napsaný pohled do soukromého života divoké veverky nabízí řadu pozoruhodných detailů i zcela raritních pozorování. Součástí knihy je i bohatá fotografická dokumentace včetně několik desítek barevných snímků. Kniha Veveřácká kronika vyšla pod dívčím jménem autorky (Mojžíšová) poprvé v roce 2005, tehdy v kratší verzi, popisující první tři roky života veverky Pinky. Druhé vydání není pouhým dotiskem beznadějně rozebrané knihy, ale její podstatně doplněnou a zrevidovanou definitivní verzí, pokrývající celý hrdinčin sedmiletý život." /z anotace na obálce knihy/ VEVEŘÁCKÁ KRONIKA: ROMÁN O VEVERCE"Na pultech knihkupectví najdete stovky knih o přírodě. Mnohé z nich, ne-li většina, opisují jedna z druhé a nepřinášejí nic moc nového. Jen pár autorů si dá práci a přijde s něčím novým, neotřelým, natožpak s vlastními zážitky. Veveřácká kronika Kateřiny Mojžíšové (dnes Soukupové) takovou světlou výjimkou byla. Téměř třistastránková knížka popisuje tříleté pozorování divoké veverky Pinky, žijící v okolí samoty uprostřed kulturní krajiny středních Čech, dnes úspěšné veverčí záchranné stanice. Abyste se ale nemýlili, nejde o nějaké plytké sentimentální povídání o veverkách, právě naopak. Autorce se podařilo proniknout do soukromí těchto sympatických tvorů a doslova ´odhalit´ nejedno tajemství z jejich života. Totéž platí i pro fotografie, které text doprovázejí. To však samo o sobě dobrou knížku ještě nedělá, jedinečnost jí dodává až autorčina schopnost psát o tom, co viděla, nejen zasvěceně, ale především čtivě. A tak s trochou nadsázky lze Veveřáckou kroniku opravdu nazvat románem o veverce, který přečtete jedním dechem. Ostatně vyprodané první vydání (2005) je toho nejlepším důkazem a nezbývá než se těšit, že druhá, hodně rozšířená verze z roku 2012 bude pro nás čtenáře stejným požitkem." /Miloš Anděra, Národní muzeum, Praha/ VEVEŘÁCKÁ KRONIKA: KNÍŽKA DO NEPOHODY"V dnešní době se na knižním trhu vidí málo tak milých věcí, jako je Veveřácká kronika. Je to knížka do nepohody, je to knížka, kterou budete číst vícekrát, a opakovaně tak prožívat příhody jedné ´obyčejné´ divoké veverky, jejíž život (a život veverek jako takových) se vám bude zdát naprosto neobyčejný." /Tomáš Kaplan Fojtík/ S VEVERKAMI DO POSTELE"Přemýšlím, nakolik je moje potěšení z čtení tohoto příběhu dáno samotnou kvalitou knihy a jaký podíl na tom má můj vlastní celoživotní zájem o přírodu. Může příběh oslovit někoho, kdo tento vyhraněný zájem nemá? Domnívám se, že ano. Jistě to není čtení pro technicky založené lidi, pro které příroda začíná až pečeným kuřetem u nedělního oběda. Dokážu si však Veveřáckou kroniku představit jako přirozené pokračování dětské četby navazující na pohádky o zvířátkách. Děti by to mělo zaujmout stejně, jako proslulé zvířecí večerníčky o vydrách, liškách nebo medvíďatech, či před lety slavné příběhy Stevensonovy či Setonovy. Kniha má i další velmi důležitý aspekt. Je výchovná v tom nejlepším smyslu slova. Ukazuje způsob, jak přírodu poznávat, chápat, jak s ní zkrátka žít. Ukazuje, jakým obohacením může být. Často stačí málo, jenom dát životu šanci." /Dagmar Ruščáková, Zvířetník/ DRŽÍM PALCE"První Veveřácká kronika byla jedna z nejhezčích knížek o zvířatech, kterou jsem kdy četl. A to jsem jich četl opravdu dost. Jsem si jist, že nové vydání bude ještě lepší. Držím palce, ať si ho najde co nejvíce čtenářů, protože co čtenář, to nový ochránce veverek." /Petr Dobrý, Zelená domácnost/
|
KNIHA "VEVEŘÁCKÁ KRONIKA"O KNIZE VEVEŘÁCKÁ KRONIKA A JAK SI JI OBJEDNATKateřina Soukupová zaznamenala v knize Veveřácká kronika celý život divoké veverky Pinky, která se usídlila v akátovém lese sousedícím se samotou, kde autorka žije. Po prvních náhodných pozorováních autorka pro veverku na zahradě postupně vybudovala systém vzdušných visutých mostů, krmítek a budek, a díky tomu mohla pozorovat, fotografovat a poté v knize zaznamenat řadu zcela unikátních pozorování, jako je například veverčí porod, přenášení slepých mláďat mezi jednotlivými hnízdy, první krůčky mláďat po opuštění rodného hnízda či zajímavé peripetie veverčích rodičovských i "manželských" vztahů. Raritnost knihy spočívá nejen v nevídané délce šestiletého každodenního pozorování divokého tvora v jeho přirozeném prostředí, ale i ve čtivém podání, o čemž svědčí jak recenze (viz výběr ve sloupku vlevo), tak řada nadšených čtenářských ohlasů (naleznete je v diskuzním fóru níže). Po rozebraném prvním vydání z roku 2005 (mělo 288 stran) si lze nyní Veveřáckou kroniku koupit ve druhém, doplněném vydání dvojnásobného rozsahu z prosince 2012 (čím se od sebe obě vydání liší je vysvětleno ve sloupci vpravo). Veveřácká kronika v pevné vazbě klasického knižního formátu A5 má 528 stran, z toho je 32 stran na křídovém papíře s více než padesáti barevnými fotografiemi. Dalších téměř 100 černobílých snímků pak ilustruje vyprávění přímo uvnitř jednotlivých kapitol. JAK SI KNIHU OBJEDNAT?Knížka stojí 400 korun, poštovné i balné je zdarma. Objednávku provedete vyplněním formuláře dole a poté kliknutím na odkaz "odeslat objednávku". Před odesláním prosím důkladně zkontrolujte, zda jste vyplnili přesně svou emailovou adresu, na kterou vás budeme kontaktovat. Nejpozději do 24 hodin od odeslání objednávky vám mailem potvrdíme její příjem a současně sdělíme, kdy bude knížka odeslána a jakými možnými způsoby ji můžete uhradit (vyberete si poté ten, který vám bude nejvíce vyhovovat). ZÁVĚREČNÉ UPOZORNĚNÍKateřina a Petr Soukupovi vydali Veveřáckou kroniku vlastním nákladem a veškerý výtěžek z prodeje - stejně jako v případě vyprodaného prvního vydání - použijí jako jeden ze zdrojů financování provozu jejich rodinné Záchranné stanice pro veverky Pinky (pojmenovaná je podle hrdinky Veveřácké kroniky). Chcete-li je v jejich práci podpořit, naleznete všechny potřebné informace na webu:www.veveratka.cz Pomůžete jim i každým zakoupeným výtiskem Veveřácké kroniky. Pokud se vám tedy tato kniha líbila, můžete si objednat další exempláře a použít je jako dárek svým přátelům či známým. Je-li to ve vašich silách, můžete Veveřáckou kroniku jakkoliv propagovat, třeba i jen tím, že se o zážitek z její četby podělíte v anonymním diskuzním fóru níže. Podělte se o své názory na knihu s ostatnímiPouze pro administrátoraSmazat nebo editovat příspěvek!Knížku čtu pomalu jedním dechem. Je napsaná tak sugestivně, že mi přijde, jako bych veverky pozorovala já sama. » zpět do fóra « |
JAK SE OD SEBE LIŠÍ 1. a 2. VYDÁNÍ VEVEŘÁCKÉ KRONIKY Z LET 2005 a 2012?Knížka Veveřácká kronika vyšla poprvé na jaře roku 2005, kdy bylo její hrdince, divoké veverce Pinky, pět let. Zachyceny v ní byly osudy Pinky od ledna 2002 do podzimu 2004, tedy necelé tři roky z jejího pohnutého života. Po vyprodání Veveřácké kroniky jsme stáli před rozhodnutím, jak se "vypořádat" s podobou druhého vydání. V mezidobí totiž autorka dopsala stejně dlouhé pokračování (jakousi "Veveřáckou kroniku 2"), zachycující osudy Pinky v dalších letech po těch popsaných v původní knize. Původně zvažovaná varianta dotisku původní Veveřácké kroniky a souběžného vydání pokračování v samostatné knize se ukázala být komplikovaná výrobně i finančně, a tak jsme se nakonec rozhodli pro řešení, které je trochu zvláštní, ale z pohledu čtenáře nejkomfortnější. Tedy nedotiskovat původní knihu, ani samostatně nepublikovat její druhou část, ale vydat Veveřáckou kroniku v nové, definitivní podobě, zahrnující jak starší text, tak jeho nově dopsané pokračování. Tato varianta nám též dala možnost vrátit se s osmiletým odstupem k textu "první" Veveřácké kroniky, důkladně ho zrevidovat, opravit některé nepřesnosti a též ho plynule "propojit" s novými kapitolami. Obdobnými změnami prošly i obrazové přílohy. Drtivá většina barevných i černobílých fotografií je v knize z roku 2012 publikována poprvé, protože jde o snímky vzniklé až v letech po prvním vydání Veveřácké kroniky. Za jakýsi "sběratelský bonus" tak mohou majitelé prvního vydání považovat fakt, že většina fotografií z něj nebyla do druhého převzata a jsou tedy k vidění jen ve verzi z roku 2005. Aby zmatků nebylo dost, autorka Veveřácké kroniky se krátce po jejím prvním vydání vdala a změnila příjmení. První vydání knihy tak vyšlo pod jménem Kateřina Mojžíšová, zatímco druhé je podepsáno Kateřinou Soukupovou. A na závěr důležité doporučení pro ty, kdo vlastní první vydání Veveřácké kroniky z roku 2005. Jak je uvedeno výše, původní text byl nově zredigován a na řadě míst výrazně upraven, takže rozhodně nezačínejte knihu číst až od poloviny (od nově dopsaných kapitol), ale přečtěte si ji celou od začátku. |